top of page
stáhnout (91).png

Můj příběh

Cesta zpátky k sobě

Narodila jsem se a vyrůstala v Kazachstánu, když byl ještě součástí Sovětského svazu, a to mě ovlivnilo víc, než jsem si tehdy uvědomovala. Touha vymanit se a poznat svět ve mně byla vždycky silná. Moje představa o úspěšné budoucnosti zahrnovala kariéru – zpočátku nejasnou, měnila se od práva přes žurnalistiku až po psychologii – ale ambice, která za tím stála, nikdy neurčitá nebyla. Chtěla jsem být nezávislá a něco znamenat.

O to překvapivější je, že v osmnácti jsem se zamilovala, vdala se a stala se matkou – a to vše během dvou let.

Podařilo se mi rozjet kariéru v prodeji a marketingu pro australskou telekomunikační firmu, kde jsem také potkala svého tehdejšího manžela. Ta ale záhy skončila, když jsme opustili Almaty a začali žít expatský život postavený kolem jeho kariéry. Tak jsem se ocitla v Praze, se dvěma dětmi do čtyř let.

Život měl být snadný. Měla jsem krásnou rodinu, prostředky na to žít si dobře, čas s dětmi a svobodu od tlaku náročné práce. A přesto jsem cítila, že něco je hluboce špatně. Nedokázala jsem spočinout. Veškerou energii jsem věnovala dětem, závodnímu kickboxu, maratonům a dobrodružnému cestování – a klid stejně nepřicházel. Pod tím vším mě celou dobu neopouštěl pocit, že nejsem dost dobrá, ani sen o smysluplné kariéře.

E3CE9F35-D7C9-4586-B85C-61DE8A807715_1_105_c.avif
FCFA2208-6908-4B99-988C-F3AA3AA1A1A6_1_102_o.avif

Deprese udeřila naplno. Nevěděla jsem, jak ji uchopit – nejsem si jistá, jestli jsem tehdy to slovo vůbec pořádně znala. Nedávalo mi smysl, že člověk, který se vždy považoval za silného, má problém vstát z postele nebo odvézt děti do školy. Cítila jsem se neustále provinile: Nemám snad všechno? Tak jsem na sebe tlačila ještě víc – delší běhy, víc tréninku – a odmítala jakékoli léky. Tenhle přístup měl následky, které tu nebudu rozebírat. Ale v následujících letech jsem se musela tvrdou cestou naučit, jak se najít zpátky. Manželství to nepřežilo. Já ano.
 

A pak – jsem si vzpomněla. Kariéra. Nezávislost.

Během pár let jsem měla práci, kterou jsem milovala, peníze, podnětnou práci, skvělé přátele, milujícího partnera. Tvrdě jsem trénovala. Vylezla jsem na Mont Blanc, uběhla maraton v New Yorku, prošla Peru a naučila se surfovat. V disciplínu jsem věřila tak, jak jiní věří v náboženství. Cítila jsem se nezničitelná.

32222F7A-201A-4C56-84D4-0F9B32FDEB53_1_105_c.avif
0990930E-80FA-444C-9F14-D09459A5650A_1_105_c.avif

Když člověku chybí pokora – když ze svého těla a emočních rezerv jen bere, když celé jeho sebepojetí stojí na výkonu a neustálém tempu – přijde zúčtování. To moje přišlo přes duševní zdraví, a tentokrát ke mně život nebyl vůbec jemný. Trvalo to víc než šest let. Terapie všeho druhu. Lékaři, veřejní i soukromí. Různé léky. Nic nezabíralo. A když už se bolest nedala unést, sáhla jsem po prášcích a alkoholu.

Ráda bych dokázala ukázat na jednu věc, která všechno změnila. Ale žádný zlomový okamžik nepřišel.

Můžu říct jen tolik: musela jsem se úplně odevzdat – přestat bojovat a začít znovu, ale jinak. Začala jsem chodit dobrovolničit na onkologické oddělení. Studovala jsem východní filozofii: jógu, buddhismus, hinduismus. Ponořila jsem se do neurovědy, práce s nervovým systémem a psychologie. Četla jsem Petera Levina, Bessela van der Kolka a Gabora Matého a začala jsem se na svůj vlastní příběh dívat novýma očima. Vybudovala jsem si malé, tiché rituály. Znovu jsem si začala všímat drobností: procházky se psem, kávy s kamarádkou, tichého večera doma. A velmi pomalu – ne dramaticky, ne najednou – se něco posunulo. Válka v mé hlavě začala utichat. Režim přežití začal ustupovat.

Tak vzniklo BodyMindSoul.


Věřím, že skutečné zdraví vzniká tam, kde se potkává tělo, mysl a duše – ne jako myšlenka, ale jako každodenní praxe. A ze všeho, co jsem si prožila, vím, že neexistuje jedna správná cesta. Někdo z nás potřebuje začít u těla, než se otevře cesta k mysli. Někdo potřebuje nejdřív práci s dechem, než začnou slova dávat smysl. A někdo potřebuje ze všeho nejdřív prostě jen to, aby ho někdo vyslechl.

Neslibuju, že znám vaši odpověď. Slibuju ale, že ji budu hledat spolu s vámi.
 

Uzdravení začíná spojením

Ať už máte otázku, nebo chcete zjistit, jestli je jógaterapie pro vás to pravé, budu ráda, když se mi ozvete.

Nejjednodušší způsob, jak mě zastihnout, je přes WhatsApp nebo e-mail – ozvu se vám co nejdřív.

E-MAIL – anna@bodymindsoul.cz

TEL – +420 602 619 064

ADRESA – Záhřebská 48, Vinohrady, Praha 2, 120 00

 

Ať už vás sem přivádí cokoli, můžeme začít prostě rozhovorem.

193143_814bd1185b964f46ae6af28a9153992c~mv2 (1).avif
bottom of page